|
|
Obsah toxických a esenciálních prvků v biopotravinách a jejich porovnání s běžnými potravinami
Kohoutková, Nina ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vitoulová, Eva (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo stanovit zastoupení toxických a esenciálních prvků přítomných ve vzorcích ořechů a semen z ekologického zemědělství a porovnat je s ořechy a semeny z konvenční zemědělské produkce. Tyto ořechy a semena lze (s výjimkou bio pinií, bio pekanových ořechů a bio pistácií) zakoupit na Českém trhu. Obsah prvků byl stanoven hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) po předchozí mineralizaci vzorků v mikrovlnné peci. Tato práce shrnuje hlavní fyziologické účinky toxických a esenciálních prvků. Výsledky byly porovnány také s ostatními studiemi. Z celkových naměřených obsahů všech esenciálních prvků nevyplývá, že by bio ořechy a semena měla vyšší obsah těchto prvků, celkový obsah toxických prvků je však v bio ořechách a semenech nižší než v nebio. Pro přesnější výsledky by bylo zapotřebí změřit větší množství vzorků.
|
|
|
Možnosti využití révy vinné jako zdroje surovin pro kosmetickou výrobu
Hanáková, Pavlína ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o přípravě extraktů z různých částí révy vinné a jejich následném využití při výrobě kosmetických produktů. Teoretická část je zaměřena na obecnou charakteristiku révy vinné, její taxonomické zařazení, výskyt a pěstování. Následně je zde popsáno chemické složení jednotlivých části révy vinné a využití jak v kosmetickém, tak v potravinářském i farmaceutickém průmyslu. Závěrečná část je věnována jednotlivým typům extrakcí a metodám stanovení celkových fenolických látek. Experimentální část se zabývá optimalizací extrakčního procesu za účelem získání extraktu s nejvyšším množstvím celkových fenolických látek s ohledem na provozní náklady na výrobu. Jsou zkoumány faktory ovlivňující obsah fenolických látek jako druh rozpouštědla a délka extrakce. Jako optimální rozpouštědlo se ukázal 50% ethanol. Nakonec u námi zvoleného extraktu byly stanoveny fyzikální a chemické vlastnosti jako je hustota, pH a index lomu, které byly použity k vytvoření bezpečnostního listu. Extrakt byl zapracován do kosmetických výrobků.
|
|
|
Study of Allelopathic Effects of Common Millet on Other Plants
NWAJEI, Lucky
Proso seté (Panicum miliaceum) je významným zdrojem energie a bílkovin jak pro lidi tak i zvířata. V současnosti nejsou k dispozici prakticky žádné údaje o alelopatickém účinku prosa setého. Cílem práce proto bylo zhodnotit alelopatické účinky prosa na vybrané plodiny a navrhnout možnosti využití získaných poznatků. Laboratorní experimenty zahrnovaly hodnocení vlivu extraktů z rostlinných částí prosa a semen prosa na klíčivost semen a růst vybraných druhů rostlin, dále pak hodnocení autotoxicity extraktů prosa, hodnocení vlivu různé hustoty semen prosa na alelopatickou aktivitu a stabilitu alelochemikálií prosa. Nejúčinnějším extraktem inhibujícím růst vybraných rostlin byl extrakt z mladých rostlin prosa. Avšak alelochemikálie z proso setého se nezdají být vhodné pro potalčování plevelů kvůli jejich nízké stabilitě.
|
|
| |
|
|
Mikrobiální kontaminanty raw potravin a obilných produktů
VENGLOVIČOVÁ, Kristýna
Plazma je v posledních letech významně používána díky svému letálnímu účinku na mikroorganismy. Potraviny takto ošetřené nejsou pro člověka rizikem z hlediska obsahu chemických látek. Literární rešerše je zaměřená na raw potraviny, popis patogenních mikroorganismů často se vyskytujících na semenech a způsoby likvidace proveditelné v souladu s pravidly raw stravy. Cílem této bakalářské práce bylo vyhodnocení vlivu nízkoteplotního plazmatu na semena. Skupiny semen byly vystaveny plazmě po dobu 4, 5, 6, 7 a 8 minut. Plazmou, která vznikla ve vakuové komoře byla ošetřena semena fazolí mungo, brokolice, řeřichy, ředkvičky a ječmene mladého. V první řadě se hodnotil inhibiční vliv plazmového ošetření na mikroorganismy vyskytující se na semenech. Dále byl sledován dopad na růst klíčků a kořínků. Nepodařil se prokázat inhibiční účinek plazmy na mikroorganismy vyskytujících se na semenech. Ošetřená semena ve srovnání s kontrolní neošetřenou skupinou byla kontaminována podobným množstvím mikroorganismů. Vliv na vývoj semene byl u každého druhu jiný.
|
|
|
Vliv vnějších faktorů na růst vybraného druhu z rodu (Digitaria)
PAUROVÁ, Natálie
Fonio je možná nejstarší původní obilovina pěstovaná v západní Africe. Fonio má vysoký obsah vitamínů, minerály, vlákniny a sirných aminokyselin - metioninu a cysteinu. Cílem práce bylo zjistit optimální podmínky pro klíčení a růst semen vybraného zástupce z rodu Digitaria v laboratorních i polních podmínkách a zhodnotit tak možnost pěstování v ČR. V laboratorních podmínkách byl hodnocen vliv sucha, zasolení, přítomnosti hliníku, zamokření, intenzity světla, skladování a teploty na klíčivost semen fonia. Dále byla hodnocena laboratorní vzcházivost rostlin v různých substrátech a z různých hloubek setí a založen polní pokus s různým termínem výsevu. Jako nejvhodnější teplota pro klíčení semen fonia je 30°C za tmy. Semena fonia byla odolná vůči zasolení do koncentrace 200mM chloridu sodného. Přítomnost hliníku neměla průkazný vliv na klíčení. Fonio vykazuje velmi dobrou odolnost vůči zamokření. Klíčení semen fonia nebyla ovlivněna stresem sucha do koncentrace roztoku PEG 15%. Klíčivost nebyla snížena uložením při teplotě 21°C po dobu 3 měsíců. Vzcházivost semen fonia průkazně neovlivnil typ substrátu ani hloubka setí.
|
|
| |
|
|
Badatelské metody ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět: semena, plody, mladé rostliny
Nikrýnová, Alena ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Práce se věnuje problematice badatelských metod na 1. stupni ZŠ. V teoretické části zvažuje přínosy a limity badatelských metod, vymezuje základní badatelské dovednosti. V empirické části byly navrženy aktivity pro žáky1.- 4. tříd v tématu "semena, plody, mladé rostliny"; devět z nich bylo ozkoušeno ve výuce. Závěrem jsou shrnuty výsledky akčního výzkumu, vztahující se k výzkumným otázkám: 1. Jak vhodně upravit badatelské aktivity pro jejich použití v daných ročnících primární školy? 2. Jak děti reagují na tento styl práce? 3. Jaké nároky klade práce na učitele? 4. Jaké se vyskytnou problémy týkající se dílčích badatelských dovedností? Jak s nimi dále pracovat?
|
|
|
Decisions in seed reproduction in plants
Mašková, Tereza
Generativní rozmnožování je klíčovou částí životního cyklu většiny rostlin. Umožňuje šíření rostlinného druhu v prostoru i čase, a tím podstatně ovlivňuje dynamiku rostlinných společenstev i douhodobé přežívání druhů. Tvorba semen, jejich klíčení, následný vývoj a přežívání semenáčů jsou podrobeny selekčním tlakům prostředí, což vede k optimali- zování mateřské péče, která se u rostlin projevuje množstvím vyprodukovaných semen a množstvím živin uložených v jednotlivých semenech. Cílem práce je zodpovězení dvou otázek: (i) zda je mateřská péče, ve smyslu velikosti jednotlivých semen a živinové ste- chiometrie semen, optimalizována dle podmínek prostředí, ve kterých je předpokládáno klíčení semen a (ii) jak dostupnost živin, jednak uložených do semen mateřskou rostlinou, jednak dostupných ze substrátu, ovlivňují růst a vývoj semenáče. Pro zodpovězení první otázky jsme se zaměřili na mezidruhové srovnání živinové ste- chiometrie semen, kterou jsme spojili s daty o hmotnosti semen a živinovými nároky druhů. Použili jsme fylogeneticky informovaný srovnávací přístup ke zkoumání stechiome- trie fosforu, dusíku a nestrukturálního uhlíku v semenech 510 bylinných druhů rostlin....
|
|
|
Vnitrodruhová variabilita živinové stechiometrie semen
Kesl, Tomáš ; Mašková, Tereza (vedoucí práce) ; Konečná, Marie (oponent)
Rostliny jsou hned po vyklíčení odkázány na živiny uložené v semeni, ze kterého vyklíčily, a to do doby, než příjem živin zcela nahradí vyvinuté listy a kořeny. Živiny v semenech jsou důležité pro raný vývoj vegetativních orgánů, jejich obsah a koncentrace v semenech mohou být ovlivněny různými faktory jako například dostupností živin v půdě, zeměpisnou šířkou, teplotou, fotoperiodou, granivorií a kompeticí. V této bakalářské práci jsou shrnuty současné poznatky o vnitrodruhové a mezidruhové variabilitě živinové stechiometrie semen, konkrétně o dusíku, fosforu a uhlíku, jelikož nejčastěji limitují růst rostlin. U všech tří prvků jsou sledovatelné společné i rozdílné trendy, a to jak na vnitrodruhové, tak i mezidruhové úrovni. Jediný trend porovnatelný mezi vnitrodruhovou a mezidruhovou variabilitou je korelace koncentrace uhlíku v semenech a zeměpisné šířky, přičemž se na mezidruhové úrovni objevuje i opačný trend negativní korelace zeměpisné šířky a koncentrace uhlíku v semenech. Ostatní sledované trendy nejsou srovnatelné mezi vnitrodruhovou a mezidruhovou úrovní. Porovnání těchto trendů není možné, jelikož je nedostatek studií zabývajících se variabilitou živinové stechiometrie semen. Proto je třeba se v budoucnu více soustředit na výzkum semen než na výzkum vegetativních orgánů, jež jsou oproti...
|
host ::
RSS.